SWEET 17
David Gránský: „Jsem rád, že patřím do té skvělé party první řady X Factoru!“ |
Autor: Petra Vychodilová | |
03.06.2008 16:57 | |
Na rozlučkové párty, den po jeho vyřazení z finále X Factoru, jsme si povídali s Davidem Gránským (16). Dozvěděli jsme se, že je miláčkem rodiny, že ho těší přízeň fanynek, i to, že by se v budoucnu rád prosadil třeba jako muzikálový zpěvák. A dobrá zpráva pro fanynky – s Aničkou jsou prý skutečně jen výborní kamarádi! Davide, mrzí tě, že jsi vypadl? Samozřejmě mě to mrzí. Ale nejvíc je mi líto, že jsem musel zklamat pana Soukupa. Navíc když jsme vypadli všichni tři z jeho kategorie po sobě. Ani mě tolik nemrzí to, že už jsem nepostoupil dál, ale že mě tam prostě už nikdo nechtěl. Tak to na mě působilo. Byl jsi nejhorší, nechceme tě, ahoj – tak nějak jsem to cítil. Musíš to ale brát tak, že jsi soutěžil v obrovské konkurenci a navíc oproti SuperStar tam byli i starší zpěváci a kapely… Je pravda, že v té soutěži byli všichni výborní. Je hodně neporovnatelné třeba skupina proti mladému klukovi. Všichni ti soutěžící byli super. Rozhodně k nikomu nechovám žádnou zášť nebo že bych jim teď záviděl. Já jsem si vlastně tím vyřazením obrovsky oddechl. Jako bych měl kolem nohy ocelovou kouli a v okamžiku, kdy mi řekli, že vypadávám, tak se ta koule odtrhla. Jaký je tvůj soukromý vztah s Ondřejem Soukupem? Já myslím, že se tomu téměř dá říct přátelský. Hodně mi pomáhal už od začátku této soutěže. Patří mu za to velké díky! Myslíš, že se dokážeš na hudební scéně prosadit? To fakt zatím nevím a netroufám si to říct. Samozřejmě bych byl strašně rád. Ale nezáleží to jen na mně. Ono je krásné říct si „chci v tom pokračovat“, ale jde o to, v jakých místech se pohybujete a koho potkáte, aby vám něco nabídl. Sám asi těžko něco dokážu. Chtěl bych být zpěvákem strašně moc, uvidíme, jestli to vyjde. Jak to máš teď se školou? Já končím devítku na základce a vlastně už teď jsem přijatý na mezinárodní jazykovou školu, ale ještě to zkouším na Ježkovu konzervatoř. Uvidíme, jak dopadnu. Našel sis v X Factoru skutečné přátele? Určitě Aničku a její žirafu! (směje se) Strašně bych se ale chtěl stýkat se všemi, pořádat srazy a tak. Mám je prostě všechny rád! Mimochodem, v anketě na našich webových stránkách o nejoblíbenějšího soutěžícího X Factoru jsi jednoznačně vyhrál. Co na to říkáš? Že strašně moc děkuju! Potěšilo mě to. Těší tě tedy přízeň fanynek? Jasně že těší. Lidi se mě ptají, jestli mě to už neobtěžuje, ale naopak – já jsem rád, nikdy mi to nevadilo a hrozně mě to v soutěži podporovalo a nabíjelo. Strašně za to všem fanynkám děkuju |
Rihanna: „Jsem závislá na čokoládě!“ |
Autor: Petra Vychodilová | |
08.09.2006 20:53 | |
Pochází z karibského Barbadosu, ale díky své raketové kariéře se usadila v USA. Zatímco ještě před rokem žila obyčejným životem teenagera, během posledních 12 měsíců se téměř nezastavila. Stala se z ní velká hudební a taneční celebrita a kromě kariéry nemá čas prakticky na nic. Užívá si vůbec takový život? „Jsem stejná holka jako každá jiná.“ Tvé druhé album A Girl Like Me je na trhu už docela dlouho. Moje první otázka ale zní – kde a jak jste našli čas ty písničky natočit, když jsi byla celý rok v jednom kole a neměla jsi snad jediný volný den…? Rihanna: To máš pravdu a díky za tuhle legrační otázku. Pravda je, že na rozdíl od první desky, na kterou jsme měli čas celé tři měsíce, na druhé album nebyl čas prakticky vůbec. Protože jsme na něm začali pracovat ještě v době, kdy jsme pořád propagovali první desku, pořád jsme jezdili všude možně. Jenže bylo potřeba kvůli dalším plánům tu druhou desky udělat a vydat, takže jsme to nahrávání prostě museli po kouskách vpasovat do mezírek v mém programu. Takže místo toho, abych v půl 11 večer po celodenním blázinci uléhala do postele, jezdila jsem do studia, kam za mnou museli, často i přes celou Zeměkouli, létat producenti, abychom to mohli natočit. Bylo to opravdu šílené, ale zvládli jsme to, a upřímně říkám, že do teď nemůžu uvěřit, jak se to podařilo, když na první pohled opravdu nebylo kdy… Rihanna: No jak bych to vnímala? Jasně tomu všemu pořád nevěřím! J Navíc když se to všechno seběhlo tak rychle. Před dvě lety mě nikdo neznal a teď bojuju o první místa v hitparádách s Mariah Carey a Beyoncé. Písnička SOS dokonce jednu dobu byla na internetu ze všech nejstahovanější… to je samozřejmě úžasné! JAle nemyslím, že by mě sláva nějak poznamenala. Věřím, že jsem pořád stejná, jako jsem byla předtím. Protože dělám to, co jsem vždycky chtěla a co mě baví ze všeho nejvíc, a o nic z toho bych nechtěla přijít kvůli namyšlenosti nebo něčemu podobnému. Rihanna: Mí přátelé jsou fantastičtí. Mám v tomhle opravdu štěstí, protože snad nikdo z těch nejbližších kamarádů se nezačal chovat jinak. Naopak mi pomáhají to všechno zvládat. Zajímavé je, že na rozdíl od většiny holek v mém věku, naprostá většina mých kamarádů jsou kluci. Kámošky mám všeho všudy asi 3, kluků mnohem víc. A jsem za ně moc ráda! Rihanna: Ale samozřejmě. Za prvé to není tak dlouho a za druhé bych na svůj domov a své dětství nikdy nezapomněla. Žila jsem normální klasický život, jako všichni mém věku na Barbadosu, a myslím, že jako všichni na světě. Ráno do školy, pak domů, udělat úkoly atd. a pak jsme se sešly s kámoškami a do večera jsme poslouchaly hudbu. Buď jsme si jen tak zpívaly písničky slavných nebo jsme si vymýšlely vlastní taneční choreografie… prostě jsme žily hudbou. Na Barbadosu téměř každý žije hudbou – někdo pasivně, někdo aktivně. Rihanna: Je to legrační, že? Ale je to tak, na Barbadosu většina lidí vůbec neví, co znamená rock. Tam se hraje a poslouchá především reagge, reaggeton, dancehall a pak většinou r&b a hip-hop. Takže když jsem se dostala do USA, objevila jsem vlastně nový hudební styl, což pro mě bylo hodně fascinující. Rihanna: To si nemyslím. Hlavně proto, že i když mě rocková muzika svým způsobem oslovila, určitě bych se do ní nepustila. Já jsem prostě r&b holka. J To, že je pár písniček trochu drsnějších, přece neznamená, že se chce člověk hned pouštět do rocku. Navíc tu písničku Tained Love od Soft Cell jsem předtím vlastně neznala. Přišel s tím až producent a mně se to líbilo, tak jsem souhlasila. Ale určitě jsem se na desce nesnažila experimentovat s rockem, ani to nemám v plánu. Rihanna: Jasně, že si to pamatuju. Takové chvíle se nezapomínají. J Bylo to strašně hezké a zároveň zvláštní. Pamatuju si doslova, co mi tenkrát ty holky řekly: „My se moc omlouváme, že tě otravujeme, ale mohla by ses nám, prosím, podepsat?“ A já na to – prosím vás, za nic se mi neomlouvejte, já se vám podepíšu moc ráda. J Rihanna: Mám pro ně jediný vzkaz – užívejte si života, jak jen to jde, protože život je moc krátký. Bavte se, buďte na sebe opatrní a buďte nejchytřejší! Rihanna: Nevím, jestli bych měla mít nějakou zvláštní zodpovědnost. Vždyť jsem stejná sedmnáctka jako každá jiná holka. A za rok budu stejná osmnáctka jako každá jiná holka. Chovám se přirozeně, tak jak to cítím. Určitě ne podle nějaké šablony nebo co… Je pravda, že jsi teď bez kluka? Co je pro tebe u kluka důležité? Rihanna: Ano, je to pravda – jak to víš? To jsem skoro nikde neřekla! JAč mám kluků kamarádů hodně, partnera nemám. Asi hlavně proto, že na žádný takový vztah teď vůbec nemám myšlenky, natož čas.V klukovi musím mít jistotu, důvěru, musí být spolehlivý a samozřejmě to musí být hodná a správná osoba. Rihanna: Užívala jsem si každou vteřinu všech záběrů, ve kterých se tancuje. JA štvaly mě všechny přestávky a čekání, protože jsem nemohla tancovat. Já prostě miluju hudbu obecně – to znamená zpívání a tanec úplně stejně! Máš, kromě hudby a tance, nějakou závislost, kterou jsi ještě nikdy nepřiznala? Rihanna: Nevím, jestli jsem to už někde řekla nebo ještě ne… každopádně mám obrovskou slabost pro čokoládu. Mohla bych jí jíst třeba tuny! |